Co to je?

Výraz „risico” pochází původem z Itálie, kdysi souvisel s mořeplavectvím a byly jím označovány skalní útvary vyčnívající z moře, kterým se námořníci snažili při svých plavbách vyhnout, později pak jakékoliv nebezpečí pro plavbu lodí. Zdá se tedy více než pravděpodobné, že z tohoto zdroje pochází i české slovo úskalí, které se kromě významu útes, skála používá také pro označení nebezpečí či obtíží. Starší literatura vysvětluje pojem riziko či riskovat jako odvážení se něčeho či jako nebezpečí. Dle dnešního výkladu se rizikem rozumí nebezpečí vzniku škody, poškození či ztráty, případně nezdaru při podnikání. Neexistuje však obecně uznávaná definice a pojem riziko může být definován různě [1]. Dle ČSN IEC 300-3-9 je riziko definováno jako kombinace četnostní nebo pravděpodobnosti výskytu specifikované nebezpečné události a jejich následků. ČSN ISO 31000 riziko definuje jako účinek nejistoty na dosažení cílů.

Dále pak riziko může být podle britských standardů řízení rizik definováno jako kombinace pravděpodobnosti určité události a jejích následků. Jelikož všechny druhy podnikání jsou ovlivněny událostmi a následky, které přinášejí příležitost k zisku nebo ohrožují úspěch, tak se na řízení rizik stále více nahlíží jako na činnost, která se zabývá jak zápornými, tak i kladnými aspekty rizik. V oblasti bezpečnosti jsou obecně následky považovány pouze jako negativní, proto se zde řízení rizik zaměřuje pouze na prevenci a zmírnění škod.

Proces řízení rizik

Proces řízení rizik navrhuje řešení, která pomáhají eliminovat účinek nežádoucích vlivů a i naopak umožnit využití příležitosti působení vlivů pozitivních a dosáhnout tak trvalého zisku či prospěchu. Správné řízení rizik se zaměřuje na identifikaci a zvládání rizik. Jeho cílem je dodat co nejvyšší trvalou hodnotu všem činnostem organizace. Přispívá k pochopení možných výhod i nevýhod všech faktorů, které organizaci ovlivňují. Zvyšuje pravděpodobnost úspěchu a snižuje pravděpodobnost neúspěchu, stejně tak i nejistotu v dosahování obecných cílů činností organizace.

Finálním výstupem procesu řízení rizik by mělo být rozhodnutí, o tom zda a jak rizika zvládat. Pro nepřijatelnou úroveň rizika může být vyžadováno zastavení probíhajícího procesu a přijetí opatření na její snížení. Pokud je riziko přijatelné a přitom nikoliv bezvýznamné a potenciál zisku je značný, následuje obvykle vypracování plánu preventivních opatření za účelem jeho redukce. Zbytková rizika, která nejdou protiopatřením efektivně snížit, jsou zpracovávány pomocí krizových plánů [1],[2],[3].

Řízení rizik (Risk Management) by mělo být nepřetržitým a stále se zdokonalujícím procesem začleněným do strategie organizace a do jejího prosazování. Musí podporovat odpovědnost, měření a odměňování výkonu a tím přispívat k vyšší efektivitě na všech úrovních. Programy či plány by měly být svou podstatou proaktivní a namířené do budoucnosti. Osoby odpovědné za plánování by měli být důsledně vedeny k myšlenému dosahování změn. Zároveň však musí využívat své znalosti a zkušenosti z již dříve prováděných opatření a procesních změn. Jedná se o postupný, neustále se opakující proces zlepšování, nejlépe začleněný do existujících praktik nebo jiných výrobních či projektových postupů. Schéma systému řízení rizik je vyobrazeno na obrázku níže.

Co to je Risk Management?
Systém risk managementu

 

 

 

 

 

[1] SMEJKAL, Vladimír a Karel RAIS. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. Třetí, rozšířené a aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing, 2010. ISBN 978-80-247-3051-6.
[2] KRULIŠ, Jiří. Jak vítězit nad riziky: Aktivní management rizik – nástroj řízení úspěšných firem. Praha: Linde Praha, 2011. ISBN 978-80-7201-835-2.
[3] A Risk Management Standard. London : AIRMIC, 2002. 14 s