Continuous Improvement (Process), ve zkratce CI(P) nebo také v češtině neustálé zlepšování je probíhající snaha zlepšit produkty, služby nebo procesy. Toto úsilí může znamenat “přírůstkové” nebo postupné zlepšení v průběhu času nebo zlepšení v určitém “průlomu” najednou. Dodávané produkty nebo procesy (ty oceňované zákazníkem) jsou průběžně vyhodnocovány a zlepšovány a to s ohledem na jejich efektivitu, účinnost a flexibilitu více
Institute of Quality Assurance definuje Continuous Improvement jako: “Postupnou nikdy nekončící změnu, která je zaměřena na zvyšování efektivity a/nebo účinnosti organizace v plnění své politiky a cílů. Není limitovaná na podněty týkající se kvality. Zlepšení v obchodní strategii, obchodních výsledcích, zákaznických, zaměstnaneckých a dodavatelských vztazích je také předmětem neustálého zlepšování. Jednoduše se pořád dá zlepšovat”.
W. Edwards Deming, průkopník této oblasti viděl neustálé zlepšování, jako součást “systému”, kde zpětná vazba od procesu a zákazníka jsou vyhodnoceny proti cílům organizace. Tento fakt, který může být nazýván managementem procesu, avšak neznamená, že potřebuje být managementem vykonáván. Spíše může podporovat manažerská rozhodnutí o procesu a jeho samotném designu.
Deming metodu vysvětloval i praktikoval podle svého diagramu, kterému se říká Demingovo kolo nebo také PDCA cyklus. Jde o metodu postupného zlepšování formou opakovaného provádění čtyř základních činností:
- PLAN (plánuj) – naplánování určitého zlepšení
- DO (dělej) – realizace plánovaného zlepšení
- CHECK (kontroluj) – ověření výsledku realizace oproti původnímu plánu
- ACT (jednej) – úpravy plánu a také vlastního provedení na základě ověření.
Kaizen
Slovo Kaizen pochází z japonštiny a v originále se skládá ze dvou kanji (znaků). První znak kai znamená “změnit nebo také vyměnit staré za nové”. Druhý znak zen občas způsobuje nedorozumění, jelikož bývá významově zaměňován se Zen Budhismem, avšak skutečný význam znaku zen je “dobrý”. Potom se dá význam slova kaizen volně přeložit jako “změna k lepšímu”.
Ačkoli japonský název Kaizen nás neúprosně odkazuje na asijské dědictví této metody, původ japonský není. Po druhé světové válce americká okupační správa ve snaze znovu vybudovat japonský průmysl, přivedla do země své přední vědce v oblasti průmyslu. Japonci byli v té době lační po metodách zvyšování kvality, produktivity a snižování zásob. Chtěli tak rychle vybudovat vysoko kvalitní výrobu. Jedním z předních statistiků a expertů na kvalitu pozvaných do Japonska byl W. Edwards Deming, který začal školit místní manažery. To vedlo k implementaci kontroly kvality a Demingova kola, někdy také nazývaného PDCA cyklus do japonského výrobního prostředí, které se nechalo vytvořit kaizen, tak jak ho známe dnes více
Pět základních elementů Kaizenu:
- Týmová práce
- Osobní disciplína
- Vysoká morálka
- Kroužky kvality
- Zlepšovací návrhy
Hlavními činnostmi Kaizen jsou tyto tři:
- 5S
- standardizace
- odstranění muda
Gemba
Důležitý pojem v Kaizen metodologii. V japonštině tento pojem znamená reálné místo nebo prostředí, kde se něco děje. Vztaženo na firemní prostředí, jedná se o místo, kde se například vyrábějí výrobky či probíhají procesy, většinou se dělí na tři základní kategorie:
- Vývoj
- Výroba
- Prodej
Pro efektivní práci pracoviště je nutná podpora managementu. Tedy změny a zlepšovací návrhy by měly být iniciované “zdola” a podporované “shora”. Cílem gemby je udržet pracovníky tvořící standardy ve výrobě a nedovolit těm vytvářejícím hodnoty, aby se zříkali zodpovědnosti.
Gemba se také považuje za myšlení a udává tři základní pohledy na výrobu:
- Gemba dům – činnosti, které řídí zdroje v procesech
- Gembutsu – díla, výrobky, produkty atd.
- Gemjitsu – reálná fakta
Muda
Muda je jeden z nejdůležitějších kaizen pojmů, opět z japonštiny a znamená ztráta. A úkolem kaizenu je odstranit veškerou muda z procesu. Tímto slovem se označuje aktivita, která nemá žádnou přidanou hodnotu. Jedná se takřka o identické činnosti, které jsou v metodice Lean označeny jako waste.
- Defekty (poškozený nebo nefunkční produkt,..)
- Nadbytečné zásoby (skladuji víc než potřeby, v jednotlivých procesních krocích se hromadíc polotovary produktu a vzniká tzv. úzké hrdlo…)
- Nadbytečná výroba (opravy, vyrábím více než potřebuji)
- Čekání (prostoje, čekání na předchozí procesní krok, čekání na materiál nebo další procesní činnost…)
- Nadbytečné pohyby (nesprávná souslednost procesních kroků, činnosti, které zákazník nevyžaduje..)
- Nadbytečné zpracování (nadkvalita, dělám i to co zákazník nepožaduje…)
- Doprava (jednotlivá pracoviště jsou od sebe příliš daleko..)
5S
5S je metoda pěti základních principů pro dosažení trvale udržitelného, organizovaného, čistého a přehledného pracoviště. Účelem 5S je dodržování pracovních standardů a jejich zlepšování. Jedná se o soubor pěti japonských slov Seiri, Seiton, Seiso, Seiketsu, Shitsuke. Metoda 5S také bývá výstupem pro implementaci metod Kaizen.
Seiri – Sort – Vytřídit
Prvním krokem je jednoznačně odlišit to co na pracovišti potřebuji a co nikoliv. Následně to nepotřebné odstranit z pracoviště. U tohoto kroku je doporučován razantní a důsledný přístup. Výsledkem není pouze jen více místa na pracovišti, ale hlavně přehledný systém.
Doporučená metoda klasifikace věcí na pracovišti:
Všechny věci na pracovišti klasifikovat následujícím způsobem:
- věci nutné pro každodenní práci (nechat na pracovišti, aby byly dostupné)
- věci používané občas (nechat na pracovišti, ale na pozici, aby nepřekážely předmětům užívaných denně)
- věci nepotřebné a možné hned odstranit (odstranit z pracoviště či vyhodit)
Seiton – Set in order – Uspořádat
Seiso – Shine – Udržet pořádek
Seiketsu – Standardize – Standardizovat (zdokumentování)
Shitsuke – Sustain – Udržet a zlepšovat
Základním kamenem udržení 5S kultury je pravidelná kontrola či audity pracoviště, aby si pracovníci návyky osvojili, byli v této oblasti disciplinovaní a cítili odpovědnost za pracoviště. Tyto aktivity jim následně pomohou k systematičnosti na pracovišti a jeho zlepšování.
více