FMEA – Failure Mode and Effect Analysis

Vždy je dobré mít rizika pod kontrolou a při zkoušení nových konceptů především. Technikou vhodnou pro řízení takovýchto rizik je FMEA.

FMEA je zkratkou anglických slov Failure Mode and Effect Analysis, volně přeloženo jako “poruchový režim a analýza následku”.  Jedná se o analytickou metodu vyvinutou odborníky NASA s cílem identifikace možných vad ve výrobě či návrhu a jejich příčin. FMEA je vždy výsledkem týmové práce, protože obvykle zahrnuje široký výrobní proces, který nemůže obsáhnout pouze jeden specialista. Ke správné analýza je třeba i zkušenost a znalosti jednotlivých členů týmu.

Každé identifikované riziko je následně číselně klasifikováno. Dle klasifikace se navrhuje opatření, které riziko sníží. Riziko je v poslední části analýzy opět vyhodnoceno. Je-li riziko stále vysoké, tak je třeba navrhnout nové opatření.

Základní tabulka pro analýzu FMEA

Jak již bylo řečeno, tak analýza má tři fáze:

  1. Analýza a hodnocení současného stavu
  2. Návrh opatření
  3. Hodnocení stavu po realizaci opatření
Tři fáze analýzy

Dalším krokem je dekompozice procesu na jednotlivé dílčí procesy

Začíná se konkrétním prvkem či funkcí produktu

a identifikujeme všechny možné vady, které mohou nastat..

Druhým krokem se identifikují možné vady prvku

Následně určíme, jaké tyto vady mohou mít následky.

Identifikace možných následků vad

Poté je třeba se zaměřit na to co jsou možné příčiny těchto vad.

Možné příčiny

a provedeme analýzu stávajících preventivních opatření……..

Analýza stávajících opatření

Analýzu toho, jak se stávající stávajících způsoby prevence kontrolují.

Analýza stávajících kontrolních mechanismů

Současný stav je třeba ohodnotit.

Hodnocení podle tabulek na stupnici 1 až 10 bodů, význam se hodnotí dle nejzávažnějšího následku, výskyt hodnotí pravděpodobnost vady způsobené konkrétní příčinou a odhalitelnost.

 

Hodnocení významu, očekávaného výskytu a odhalitelnosti možných vad

Tabulka je převzata s ISO 31000, číselný údaj udává význam poruchu a jeho dopadu na celek. Danou třídu doplníme do políčka význam.

Normovaná klasifikace významu vady.

Potom co jsme určili význam, musíme určit výskyt této možné vady. Opět dle normovaných tabulek.

Vyhodnocení výskytu možné vady.
Normovaná tabulka pro určení třídy výskytu

Jako poslední určíme, jak snadné je tuto vadu odhalit. Opět pomocí normované tabulky.

Vyhodnocení odhalitelnosti vady.
Normovaná tabulka pro klasifikaci odhalitelnost možné vady
Význam, výskyt i odhalitelnost byly klasifikovány

Výpočet rizikových čísel a jejich porovnání s kritickou hodnotou je dalším krokem.

Rizikové číslo (RPN) je součin hodnot významu (RPN =VxVxO), výskytu a odhalitelnosti a porovnává se s kritickou hodnotou, kterou obvykle určuje zákazník (např. RPNkrit=125)

Výpočet rizikového čísla.

Pro všechny možné vady, jejichž rizikové číslo přeskočilo kritickou hodnotu, se stanovují taková opatření, která by riziko možné vady snížila.

Návrh a realizace opatření ke snížení rizik

Po realizaci opatření se opětovně hodnotí význam, výskyt a odhalitelnost a vypočítává se rizikové číslo, které se porovnává s kritickou hodnotou.

Hodnocení rizik po realizaci opatření.

V případě, že opatření riziko sníží pod kritickou hodnotu rizik, tak už se dál jen monitoruje. V případě, že riziko pod kritickou hodnotu sníženo nebylo, musí se vymyslet opatření nové.