Důležité pojmy v Lean metodice a analýze procesu

Systém tahu – systém účelného hospodaření, výrobního a materiálového toku na pracovišti.

Process Lead Time – průběžná doba procesu tj. doba, uvádějící čas mezi začátkem uvedení produktu do procesu až po jeho dokončení.

Work-In-Progress – rozpracovaný produkt, který se nachází v hranicích procesu a to mezi jeho začátkem a dokončením (množství kusů ve výrobě). V rozpracovanosti je skryto plýtvání. Platí to i pro odpad, přepracování kusů, odstávky apod.

Typické plýtvání způsobené WIP:

  • Nadbytečné náklady na kvalitu (odpad a přepracování kusů) rostou lineárně s rozpracovaným množstvím.
  • Velké množství rozpracovaných výrobků způsobuje dlouhé průběžné doby (PLT), což vede k pozdním dodávkám a následně k nespokojeným zákazníkům.
  • Plánování výroby je stále složitější, aby se vypořádalo s dlouhými průběžnými dobami.

Throughput – propustnost procesu, udávající výstup procesu za určitý čas

Bottleneck – úzké místo procesu, které přináší do procesu největší zpoždění a určuje propustnost procesu, proto je vždy nezbytné toto místo v procesu identifikovat a následně optimalizovat.

Constraint – podobné jako bottleneck, místo s nízkou propustností v procesu.

Capacity – maximální množství produktů, které je proces schopen vyprodukovat za určitý čas

Littlův zákon

Používá se pro určení velikosti zásob, počtu lidí, množství kancelářské práce, projektů, tzn. jakéhokoliv procesu!

Process Lead Time (PLT) = Work In Progress (WIP) / Exit Rate (Throughput – propust)

Systém tahu
Příklad výpočtu Process Lead Time.

Identifikace a klasifikace aktivit

Zde je třeba se dívat na proces z pohledu zákazníka, jak a zda mu dané procesní kroky přinášejí přidanou hodnotu. Rozlišují se tři základní druhy činností a to buď činnosti, které zákazníkovi přidanou hodnotu přinášejí nebo nepřinášejí a na ty které hodnotu nepřinášejí, ale vyžaduje je například zákon.

VA (Value Added) 

Aktivity nebo činnosti, které přidávají zákazníkovi přidanou hodnotu:

  • Přidává procesní krok produktu či službě nějakou funkci nebo znak?
  • Dělá tento krok náš krok lepší než konkurence, že by za něco zákazník připlatil?
  • Ocenil by tento krok zákazník?

Typicky se jedná o následující činnosti:

  • Montáž
  • Čerpání úvěru
  • Zpracování žádosti
  • Informování o výsledku
  • Výrobní činnosti:
    • Lakování
    • Řezání
    • Frézování
    • Obrábění

BNVA (Business Non-Value Added)

To jsou takové činnosti, které sice nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu zákazníkovi, ale jsou v procesu nezbytné a nelze je odstranit. Typicky se jedná o činnosti vyžadované autoritou či zákonem, také často o opatření ke snížení rizik nebo o činnosti spojené s propagaci, nákupem či prodejem.

K identifikaci takovýchto aktivit je vhodný následující typ otázek:

  • Slouží tento krok k redukci rizik?
  • Předepisuje tento krok regulátor či nějaká jiná autorita?
  • Je tato aktivita nutná pro prodej produktu?

Typicky se jedná o následující činnosti:

  • Kontrola 4 očí (služby)
  • Marketing
  • Finanční výkazy dané zákonem
  • Nákup
  • Prodej
  • Opatření na snížení operačních rizik

NVA (Non-Value Added)

To jsou takové aktivity, které žádnou hodnotu nepřinášejí, nejsou nařízeny žádnou autoritou či zákonem, a proto jsou těmi, na které bychom se měli zaměřit a eliminovat. Pro správnou identifikaci takovýchto činností je vhodné využít následnou typologii otázek:

  • Není tato činnost dána autoritou a nepřináší žádnou přidanou hodnotu zákazníkovi?
  • Je možné tuto činnost redukovat či eliminovat aniž bych omezil či případně znemožnil výrobu produktu?

Typicky se jedná o následující činnosti:

  • Kontrola
  • Manipulace
  • Skladování
  • Počítání
  • Přeprava
  • Předávka
  • Potvrzení

Systém tahu

Cílem výpočtu účinnost procesu je zjistit poměr času činností, které přidávají zákazníkovi hodnotu a času, který produkt stráví v daném procesu. Tedy sečtou se časy všech činností, které přidávají hodnotu a vydělí se průběžnou dobou procesu (PLT), kterou jsme zjistili výše. Obyčejně se většina neoptimalizovaných procesů potýká s velmi nízkou účinností (5 – 10%) a představují, tak velkou příležitost k aplikaci metody Lean. Často se setkáváme s nadměrnými zásobami v procesu, dublovanými činnostmi, přepracováváním produktu či nadměrnou přepravou. Z praxe mohu říct, že výrobní procesy v ČR se většinou pohybují v hladině účinnosti 10 – 20 %, u procesů ve službách je to 10 – 50 %.

Příklad výpočtu účinnosti procesu

 

 

Zjednodušená rekapitulace:

Použitím metodiky Lean odstraním z procesu nejrůznější druhy plýtvání (nadbytečné procesní kroky, zásoby, kontroly…). Důležitým nástrojem v metodice Lean je mapování a měření procesů. Detaily mapování procesů naleznete v sekci Measure.

Identifikace plýtvání (Waste) v procesu

Zjednodušený, optimální proces je samozřejmě nutné pilotovat a případně doladit nesrovnalosti. Odstraněním plýtvání z procesů nejenom, že plníme zákaznické požadavky, ale i zvyšujeme zisk, jelikož snižujeme naše interní náklady na realizaci produktu.

Optimalizací zkrátíme průběžnou dobu procesu a tím zvýšíme jeho efektivitu. Pro ilustraci je obrázek níže, kde je porovnán proces před a po optimalizaci procesu, respektive jeho průběžné doby.

Porovnání procesů před a po použití metodiky Lean. Zkrácení průběžné doby procesu jsme zvýšili jeho účinnost.